2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Zákonným režimem majetkových poměrů během manželství je v Dánsku společné jmění. Vše, co manželé vlastní ke dni uzavření manželství nebo co získají později, se stává součástí jejich společného jmění. Manželé se však mohou dohodnout, že ve vztahu ke svému majetku nebudou používat právní předpisy a uzavřou úplnou nebo částečnou dohodu o samostatném majetku (viz 3.1.). Dárce daru nebo zůstavitel rovněž mohou rozhodnout, že jejich dar nebo dědictví se nestane součástí společného jmění. Pokud smlouva nestanoví jinak, společné jmění nezahrnuje nepřevoditelná práva a osobnostní práva, jako jsou určité formy autorských práv a osobní dobré jméno ve vztahu k obchodním aktivitám. Kromě toho si při dělení majetku v případě rozvodu či při dělení podle zákona každý z manželů zachová svůj nárok na přiměřený důchod. Pokud manželství trvalo jen krátkou dobu, manželé si zachovají všechny nároky na důchod. (Zákon o právních účincích manželství, §§ 15, 16, 16 a, hlava 4)

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Viz otázka 2.1.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Obvykle stačí pořídit soupis majetku, který je předmětem smlouvy o odděleném jmění.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

V principu každý z manželů může volně nakládat s majetkem, který přinesl do manželství, stejně jako majetek, který získal v jeho průběhu. Pokud však tento majetek tvoří součást společného jmění, musí s ním jednat obvyklým způsobem (Zákon o právních účincích manželství, §§ 16-17) S nemovitým majetkem, který je součástí společného jmění, žádný z manželů nemůže nakládat nebo jej zastavit bez souhlasu druhého manžela, pokud je takový majetek používán jako rodinné sídlo nebo pokud je spojen s podnikáním jednoho z manželů. Manžel rovněž nemůže nakládat s, dát do zástavy či zatížit vybavení domácnosti ve společném obydlí manželů, nezbytné pracovní nástroje druhého manžela či věci používané dětmi pro jejich osobní potřebu, pokud tvoří součást společného jmění (§ 19 zákona o právních účincích manželství). Pokud manžel odmítne umožnit takové nakládání, orgány státní správy je mohou povolit, pokud pro odmítnutí neexistuje rozumný důvod. Pokud je s výše uvedeným majetkem nakládáno bez souhlasu nebo povolení, nesouhlasící manžel může u soudu dosáhnout zneplatnění tohoto nakládání, jestliže třetí strana věděla či měla vědět, že nakládající manžel nebyl k tomuto nakládání oprávněn. (Zákon o právních účincích manželství, § 16 a §§ 18-20)

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Ne.

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Každý z manželů odpovídá za své závazky vzniklé před uzavřením nebo v průběhu manželství svou částí společného jmění a svým osobním majetkem. Na zaplacení společných dluhů manželů může věřitel použít společný majetek i osobní majetek manželů.(Zákon o právních účincích manželství, § 25)

Print this topic

back to top