2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Manželé, kteří neuzavřeli manželskou smlouvu, podléhají od data uzavření manželství zákonnému režimu, podle něhož do spoluvlastnictví náleží pouze majetek získaný po uzavření manželství. V rámci tohoto režimu je majetek manželů rozdělen do tří kategorií: dvě oddělené kategorie majetku každého z manželů, které zahrnují veškerý majetek, který vlastnili před uzavřením sňatku, a veškerý majetek získaný jako dědictví nebo darem během manželství, případně majetek, kterým byl tento majetek nahrazen (čl. 1399 – 1404 OZ [OZ = občanský zákoník]). Některý majetek nebo některá práva jsou oddělené bez ohledu na to, kdy došlo k nabytí: to platí např. pro vybavení nemovitého majetku každého z manželů, oblečení a předměty osobní potřeby, nárok na důchod apod. (úplný výčet viz čl. 1400 a 1401 OZ). Společný majetek se skládá ze všech příjmů, jak ze zaměstnání, tak příjmů z majetku každého z manželů, a dále z veškerého majetku pořízeného během manželství za úplatu (čl. 1405 OZ).

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Jakýkoli majetek, u kterého nelze prokázat, že je majetkem jen jednoho z manželů, se považuje za společný (čl. 1405 OZ).

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Manželé mohou v manželské smlouvě uvést seznam majetku. Není-li prokázáno něco jiného, platí tento seznam mezi manželi, nelze jej však uplatňovat vůči třetím stranám. V některých případech vyžaduje změna režimu platného pro majetek manželů provedení předchozí inventury.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Každý z manželů může disponovat vlastním jměním (čl. 1425 OZ) s výjimkou společného obydlí, které nesmí být nikdy bez souhlasu druhého prodáno ani zatíženo
hypotékou jen jednoho z manželů (čl. 215, odst. 1 OZ). Společný majetek musí být spravován v zájmu rodiny. Obecně platí, že společný majetek smí spravovat kterýkoli z manželů. Například běžné úkony (např. práce v domácnosti a výchova dětí) mohou manželé provádět odděleně. V některých případech je možné, aby tyto záležitosti obstarával pouze jeden z manželů (např. pokud jeden z manželů vykonává nezávislé povolání - čl. 1417, odst. 1 OZ). U ostatních významnějších záležitostí, jako je sjednání hypotečního úvěru nebo prodej nemovitého majetku, musí oba manželé jednat společně (čl. 1417, odst. 2, § 1418 a 1419 OZ). V případě, že není k dispozici souhlas jednoho z manželů, může být právní akt prohlášen za neplatný (čl. 1422 a 1423 OZ).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

U těch částí majetku, které může jeden z manželů spravovat sám, je druhý manžel povinen jeho kroky respektovat (čl. 1416 OZ). Jestliže musí manželé jednat společně, je souhlas druhého manžela nezbytný (čl. 1417, odst. 2 OZ). V případě, že tento souhlas není poskytnut, může manžel, který svůj souhlas neposkytl, v některých případech a ve stanovené lhůtě požadovat prohlášení daného aktu za neplatný.

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Dluhy z období před uzavřením sňatku a dluhy plynoucí z dědictví a darů obdržených za manželství jsou oddělené (čl. 1406 OZ). Kromě toho jsou rovněž oddělené dluhy, které vzniknou jednomu z manželů v důsledku výhradního zájmu jeho/jejího vlastního majetku (úplný výčet viz čl. 1407 OZ). Společné jsou např. dluhy, které vznikly jednomu z manželů v důsledku udržování domácnosti a výchovy dětí (úplný výčet viz čl. 1408 OZ).

Všeobecně platí, že každý z manželů nese odpovědnost za vlastní dluhy ze svého majetku (čl. 1409 OZ). Toto obecné pravidlo má jisté výjimky (čl. 1410 až 1412 OZ). V případě, že se jedná o dluh, který vznikl oběma manželům, může být vymáhán jak z odděleného majetku každého z manželů, tak ze společného majetku (čl. 1413 OZ). Společný dluh lze rovněž vymáhat jak z odděleného majetku každého z manželů, tak ze společného majetku, ovšem s jistými výjimkami (čl. 1414 OZ).

Print this topic

back to top