2 Existuje zákonný systém vlastnictví manželů a pokud ano, jaká jsou jeho ustanovení?

2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

§ 13 zákona 232/91stanoví, že manželství nemá vliv na majetkovou nezávislost manželů. Každý z manželů si zachovává a získává svůj vlastní majetek i po uzavření manželství. Je zřejmé, že manželé mohou získat společné jmění; v takovém případě však bude v bezpodílovém vlastnictví obou manželů. Pokud je manželství zrušeno či zanikne nebo pokud došlo k rozluce stran, pak si každá ze stran může činit nárok na svůj příspěvek ke zvýšení majetku druhého z manželů (viz 5.1).

Pokud není zjištěn opak, má se za to, že příspěvek jednoho z manželů ke zvýšení majetku druhého z manželů představuje jednu třetinu zvýšení. Pokud navrhovatel prokáže, že je tento příspěvek větší než jedna třetina, může od soudu pro rodinné záležitosti v rámci náhrady získat větší částku. Zavedením tohoto předpokladu zákonodárce uznává obtíže, kterým navrhovatel mohl čelit při prokazování svého příspěvku, a to často po mnoha letech manželství. Pokud nejsou důkazy o rozsahu příspěvku navrhovatele ke zvýšení majetku druhého z manželů před soudem průkazné, pak může soud pro rodinné záležitosti nařídit, aby navrhovatel získal třetinu z nárůstu v souladu s předpokladem. Pokud chce žadatel získat částku přesahující jednu třetinu nárůstu, je povinen poskytnout dostatečné důkazy, které prokazují fakt, že jeho příspěvek přesáhl třetinu.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Předmětem žalob týkajících se jmění manželů v souladu s § 14 zákona 232/91(viz 5.1) tedy není samotný majetek, ale jeho zvýšení. Soud by měl porovnat majetek každého z manželů v době, kdy bylo manželství uzavřeno, s jejich majetkem v době rozluky, a určit tak, zda se tento majetek během manželství zvýšil. Pokud ke zvýšení nedošlo nebo se majetek jednoho z manželů snížil, pak se § 14 nepoužije a druhý z manželů si nemůže činit žádné nároky. S ohledem na výše uvedené je tedy zásadní prokázat, zda se jmění manželů v průběhu manželství zvýšilo. Zda se toto prokázání provede formou pořízení soupisu majetku nebo jinými způsoby, již závisí na stranách sporu.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Jak bylo uvedeno výše, § 13 zákona 232/91stanoví, že manželství nemá vliv na majetkovou nezávislost manželů. Každý z manželů si zachovává a získává svůj vlastní majetek i po uzavření manželství. Každý z manželů si tedy spravuje svůj vlastní majetek.

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Ne.

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Pokud nenastanou zvláštní okolnosti, je každý z manželů v zásadě odpovědný za svůj dluh. K uspokojení věřitele může být použit pouze majetek toho z manželů, kterého se dluh týká.