2 Existuje zákonný systém vlastnictví manželů a pokud ano, jaká jsou jeho ustanovení?

2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Majetek získaný manžely po uzavření jejich manželství bude součástí jejich společného majetku, rovněž tak (mezi jinými) příjmy a přírůstky z osobního majetku manžela nebo příjem z práce či duševních aktivit získaný po uzavření manželství. Osobní majetek každého z manželů bude sestávat z:

  • majetku získaného samostatně každým z manželů před uzavřením manželství;
  • majetku získaného děděním nebo darováním v průběhu manželství, pokud poslední vůle nebo darovací smlouva nestanoví, že majetek bude součástí společného jmění;
  • osobní záležitosti manžela (oblečení, majetek určený pro výkon povolání manžela);
  • práva k duševnímu nebo průmyslovému vlastnictví s výjimkou příjmů získaných z těchto práv;
  • finanční prostředky a movitý majetek určený pro osobní podnikání jednoho z manželů jiné než finanční prostředky  a movitý majetek používané ve společném podnikání obou manželů;
  • náhrady škody a výplaty odstupného přijaté jedním z manželů za nepeněžní či osobnostní újmu, finanční pomoc pro konkrétní účely a další příspěvky týkající se čistě jednoho z manželů, nepřevoditelná práva;
  • majetek získaný pomocí osobních finančních prostředků nebo výtěžků z prodeje osobního majetku s výslovným úmyslem manžela v době nabytí získat jej jako osobní majetek (čl. 3.89(1) OZ).

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Všechen majetek bude považován za společný majetek, nebude-li stanoveno, že se jedná o osobní majetek jen jednoho z manželů (čl. 3.88(2) OZ).

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Žádné ustanovení nenařizuje manželům pořizovat soupis majetku.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Společné jmění lze používat, spravovat a nakládat s ním na základě vzájemné dohody obou manželů (čl. 3.92(1) OZ). Při uzavírání transakcí se předpokládá, že manžel má souhlas druhého manžela s výjimkou případů, kdy uzavření transakce vyžaduje písemný souhlas tohoto druhého manžela (čl. 3.92(3) OZ). Transakce týkající se prodeje nebo zatěžování společného nemovitého majetku nebo práv k němu, převodu společného podniku nebo cenných papírů či zatěžování práv k nim mohou činit pouze oba manželé, ledaže by jeden z manželů měl plnou moc od druhého manžela k provedení této transakce OZ).

Byla-li transakce uzavřena bez souhlasu druhého manžela, tento druhý manžel může potvrdit transakci do jednoho měsíce od data, kdy se o této transakci dozvěděl (čl. 3.92(6) OZ). Transakce provedené bez souhlasu druhého manžela, které tento později nepotvrdí, mohou být napadeny žalobou vznesenou tímto manželem do jednoho roku ode dne, kdy se o transakci dozvěděl, a to pokud by druhá strana transakce byla ve špatné víře čl. 3.96(1) OZ). Transakce, které by mohly být provedeny s písemným souhlasem druhého manžela nebo by mohly být provedeny pouze společně oběma manžely, mohou být prohlášeny za neplatné bez ohledu na to, zda druhá strana transakce byla v dobré nebo špatné víře, s výjimkou případů, kdy jeden nebo oba manželé v této transakci podváděli nebo poskytli mylný výklad institucím vedoucím veřejné rejstříky či jiným institucím a orgánům. V těchto případech by transakce mohla být prohlášena za neplatnou pouze tehdy, pokud by druhá strana transakce byla ve špatné víře (par. 3.96(2) OZ).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Při uzavírání transakcí se předpokládá, že manžel má souhlas druhého manžela s výjimkou případů, kdy uzavření transakce vyžaduje písemný souhlas tohoto druhého manžela (čl. 3.92(3) OZ).

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Následující závazky lze vyloučit ze společného jmění manželů:

  • závazky týkající se zatížení majetku nabytého v režimu společného vlastnictví, které existovaly v době nabytí nebo které vznikly později;
  • závazky týkající se nákladů na správu společného jmění;
  • závazky týkající se péče o domácnost;
  • závazky týkající se právních výloh, kdy se žaloba vztahuje na společné jmění nebo zájmy rodiny;
  • závazky vzniklé z transakcí provedených jedním z manželů s písemným souhlasem druhého manžela nebo potvrzené později, jakož i závazky vzniklé z transakcí, pro něž souhlas druhého manžela není třeba za předpokladu, že transakce byly provedeny v zájmu rodiny (čl. 3.109(1) OZ).

Není-li společné jmění dostatečné k tomu, aby uspokojilo nároky věřitelů, za něž manželé nesou odpovědnost společně a nerozdílně, budou nároky uspokojeny z osobního majetku manželů (čl. 3.113 OZ).