2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Zákonným majetkovým režimem v manželství je společné jmění, také označované jako společný přebytek (článek CC). Tento režim rozlišuje mezi společným jměním a soukromým jměním každého z manželů.

Společné jmění zahrnuje zisky, tj. majetek plynoucí z profesních výdělků manželů, přírůstky a příjmy z vlastního soukromého majetku a majetek nabytý za platby každého z manželů v průběhu manželství (článek 1401 CC).

Soukromý majetek zahrnuje majetek, který manželé již vlastnili ke dni uzavření manželství, majetek nabytý jedním z manželů v průběhu manželství jako dědictví nebo dar (článek 1405 CC) a majetek osobní povahy nabytý v průběhu manželství, o kterém se předpokládá, že je soukromým majetkem jednoho z manželů (článek 1404 CC).

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Podle článku 1402 občanského zákoníku se jakýkoli majetek, movitý či nemovitý, považuje za společné jmění, ledaže by se prokázalo, že jde o soukromý majetek jednoho z manželů ve shodě s ustanoveními zákona.

Podle článku 1421-1, odstavce 4 občanského zákoníku se společné jmění, jehož individuální nabytí v průběhu manželství nemůže ani jeden z manželů prokázat, je považováno za majetek nabytý oběma manžely.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Neexistují ustanovení nařizující soupis majetku. Aby se však předešlo budoucím sporům, doporučuje se pořídit soupis ve formě notářského zápisu.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Každý z manželů může spravovat, užívat a nakládat se svým soukromým majetkem (článek 1428 CC) v souladu s omezeními v článku 215 občanského zákoníku, který stanoví, že manželé nemohou samostatně disponovat právy k zajištění bydlení rodiny nebo k tam náležejícímu vybavení. Každý z manželů může samostatně spravovat svůj soukromý majetek, užívat jej a nakládat s ním (článek 1421 CC).

Manžel nemůže nakládat s majetkem nabytým oběma manžely během manželství bez souhlasu druhého manžela (článek 1421-1 CC).

Pokud jeden z manželů sám spravuje, užívá nebo nakládá s movitým majetkem, jehož je výlučným vlastníkem, předpokládá se, že je oprávněn provádět tento úkon samostatně, s přihlédnutím ke třetím stranám jednajícím v dobré víře. Toto ustanovení neplatí pro transakce provedené zdarma. Toto ustanovení se rovněž nepoužije na kusy vybavení dle článku 215, odstavec 2 občanského zákoníkunebo na hmotný movitý majetek, jež svou osobní povahou dává tušit, že jde o vlastnictví druhého manžela (článek 222 CC).

Každý z manželů nese odpovědnost za chyby vzniklé při správě majetku (článek 1421-1, odstavec 3 CC). Použije se právní režim občanské odpovědnosti. V případě podvodu nebo zneužití pravomocí lze požadovat zrušení transakce s položkou ze společného jmění, kterou provedl jeden z manželů. Žádost o zrušení může druhý manžel podat do dvou let ode dne, kdy se o tomto úkonu dozvěděl, ne však více než dva roky po rozdělení společného jmění (článek 1427 CC).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Každý z manželů může individuálně uzavírat smlouvy týkající se péče o domácnost nebo výchovy dětí. Všechny dluhy, které z tohoto vzniknou jednomu z manželů, zavazují druhého manžela společně a nerozdílně. Společné a nerozdílné závazky nevznikají v případě výdajů, které jsou evidentně nepřiměřené s ohledem na životní styl domácnosti, užitečnost či neužitečnost transakce nebo dobrou a zlou víru třetí smluvní strany. Ani nevyplývají pro závazky plynoucí ze splátkových nákupů, pokud tyto smlouvy nebyly uzavřeny se souhlasem obou manželů (článek 220 CC).

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Každý z manželů nese odpovědnost za své osobní dluhy (článek 1410 CC).

Věřitelé mají u osobních dluhů právo iniciovat jednání o soukromém majetku manžela, kterému dluhy vznikly, a o majetku, který individuálně nabyl v průběhu manželství (články 1411 až 1413 CC).

U soukromých dluhů vzniklých jen jednomu z manželů mohou věřitelé zajistit celé společné jmění a soukromý majetek manžela, kterému dluhy vznikly. Obecně nemohou zajistit soukromý majetek manžela, kterému nevznikl dluh, ledaže by takový dluh vznikl osobně, společně a nerozdílně oběma manželům nebo pokud manžel, který dluhy nezpůsobil, vystupoval jako ručitel (články 1412 až 1414 CC).

Print this topic

back to top