2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Zákonným majetkovým režimem manželů v České republice je společné jmění manželů, které se řídí občanským zákoníkem (zák. č. 89/2012 Sb.).

Podrobnější vymezení společného jmění nalezneme v § 709, § 710 a § 3040 občanského zákoníku, podle kterých je součástí společného jmění manželů:

• Majetek, tj. to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co
  • slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  • nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  • nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  • nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
  • nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku,
  • bylo vydáno podle právních předpisů o restituci majetku tomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Součástí společného jmění je rovněž zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, a také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva (ledaže by nabytí podílu spadalo pod jednu ze shora uvedených výjimek).

• Dluhy, převzaté za trvání manželství, ledaže
  • se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  • je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

České právo v současnosti takovou domněnku nezná. 

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Neexistuje ustanovení, podle něhož by bylo třeba pořídit soupis majetku. Nicméně je vhodné pořídit soupis za účelem vypořádání společného jmění manželů v případě jeho zániku (rozvodem nebo smrtí jednoho z manželů).

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Oba manželé (nebo jeden z nich podle dohody) používají a spravují společný majetek, který tvoří součást jejich společného jmění. Běžnou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů (např. zařizování běžných záležitostí domácnosti, platba běžných závazků, jako je nájemné a související služby, jídlo, nákup běžných spotřebitelských položek). V záležitostech týkajících se společného jmění manželů, které nejsou běžné (např. převod nemovitého majetku či majetku vyšší hodnoty nebo zastavení nemovitého majetku), se vyžaduje souhlas obou manželů. Pokud by jeden manžel bez vážného důvodu odepřel souhlas nebo nebyl schopen projevit svou vůli, může jeho souhlas na návrh druhého manžela nahradit soud. Jestliže jedná jenom jeden manžel bez souhlasu druhého manžela v případech, kdy je třeba souhlasu obou manželů, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání (§ 713 a § 714 občanského zákoníku); pokud se však neplatnosti nedovolá, zůstává toto jednání v platnosti (§ 586 odst. 2 občanského zákoníku). Tato ustanovení se uplatní jen tehdy, pokud nejsou modifikována manželskou smlouvou nebo rozhodnutím soudu.

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Z právních jednání týkajících se společného jmění manželů, které byly provedeny jedním z nich v rozsahu obvyklé správy, jsou oba manželé zavázání a oprávnění společně a nerozdílně (§ 713 odst. 3 občanského zákoníku).

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Dluhy, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně (§ 713 odst. 2 občanského zákoníku). Tyto dluhy mohou být uspokojeny jak z majetku patřícího do společného jmění manželů, tak z výlučného majetku každého z manželů. Manželská smlouva může vyloučit společnou a nerozdílnou odpovědnost manželů za dluhy, ovšem vůči třetím osobám má taková smlouva účinky jen tehdy, pokud s ní třetí osoba souhlasí (§ 719 odst. 2 občanského zákoníku) nebo pokud bude na žádost obou manželů zapsána ve veřejném seznamu manželských smluv (§ 721 odst. 1 občanského zákoníku). Manželé zůstávají samostatně odpovědni za dluhy, které netvoří společné jmění manželů, tj. v zásadě:

• dluhy vztahující se k jejich výlučnému majetku, a to v rozsahu přesahujícím zisk z tohoto majetku, 
• dluhy převzaté jedním manželem bez souhlasu druhého, aniž by se jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, 
• dluhy vzniklé z protiprávního jednání jednoho z manželů, 
• dluhy vůči státu a orgánům veřejné správy, 
• dluhy vzniklé před uzavřením manželství.

Tyto dluhy (s výjimkou dluhů vzniklých před uzavřením manželství) však mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny nejen z výlučného majetku zavázaného manžela, ale rovněž z majetku patřícího do společného jmění manželů.

Print this topic

back to top