2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Zákonným majetkovým režimem v manželství je systém odloženého společného jmění. Je upraven v manželském zákoníku (1987:230) (ÄktB). Každý z manželů má svůj vlastní majetek bez ohledu na to, zda jej nabyl před uzavřením manželství nebo v jeho průběhu, a nese odpovědnost za své vlastní dluhy vůči věřitelům (ÄktB 1:3). Zároveň má každý z manželů manželské právo, které mu dává nárok požadovat polovinu čisté hodnoty manželského majetku po zániku manželství. Majetková práva tak nejsou stejná jako vlastnická práva. Vše, co není soukromý majetek, náleží do manželského majetku ÄktB 7:1). Majetek lze oddělit na základě manželské smlouvy nebo na základě podmínky třetí strany, která je například stanovena v poslední vůli (ÄktB 7:2).

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Aktiva manželů tvoří společný majetek manželů, není-li stanoveno jinak.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Jakmile je podána žádost o rozvod, pořídí se soupis  veškerého majetků a závazků manželů ke dni podání žádosti v nezbytném rozsahu. Pokud manželství zaniklo v důsledku úmrtí manžela, bude rovněž pořízen soupis majetku a závazků. Pokud je třeba pořídit soupis majetku, soud jmenuje úředníka pro vypořádání (ÄktB kapitola 17). Je důležité poznamenat, že podle švédského práva není třeba pořizovat soupis majetku manželů ke dni uzavření manželství.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Každý z manželů má právo volně nakládat se svým majetkem. Souhlas druhého manžela je však nutný pro nakládání se společným domem manželů a vybavením domácnosti, stejně jako pro nakládání s nemovitým majetkem obecně. Tato omezení jsou uvedena v ÄktB7:5 a v podstatě znamenají, že souhlas manžela je vyžadován kvůli hypotéce, zastavení, pronájmu a prodeji majetku, ať se jedná o společný majetek manželů nebo osobní majetek jednoho z manželů. Právní důsledky porušení omezení v ÄktB 7:5 při nakládání s majetkem jsou uvedeny v ÄktB 7:8-9. V krátkosti lze uvést, že právní transakce uzavřené v rozporu s těmito omezeními jsou neplatné a majetek se navrací původnímu vlastníkovi. Vlastník se nicméně může obrátit na obecný soud a požadovat právo nakládat s konkrétním majetkem bez souhlasu druhého manžela (ÄktB 7:8). Dále, je-li podána žádost o rozvod (takzvaná kritická doba), každému z manželů vzniká závazek odpovědnosti týkající se dalšího nakládání s majetkem a závazky, které budou předmětem vypořádání majetku (ÄktB Soud může na žádost jednoho z manželů rozhodnout o zrušení práv druhého manžela na užívání konkrétního majetku, aby tak chránil práva manžela při vypořádání majetku (ve švédštině: särskild förvaltning) (ÄktB 9:8) do té doby, než je toto vypořádání dokončeno.

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Právní úkony provedené jedním z manželů nejsou závazné pro druhého manžela. Každý z manželů vlastní svůj majetek a odpovídá za své vlastní dluhy. Společná odpovědnost za dluhy vzniká pouze tehdy, pokud oba manželé způsobili dluhy společně.

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Manželé nesou odpovědnost pouze za své vlastní dluhy bez ohledu na to, zda se týkají jejich osobního nebo společného majetku. Majetek manželů - bez ohledu na to, zda se jedná o jejich společný nebo osobní majetek - lze použít k uspokojování jejich osobních nebo společných dluhů za předpokladu, že vznikla společná odpovědnost a tudíž odpovídají společně a nerozdílně.

Print this topic

back to top