2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Existují dva režimy regulující majetkové poměry manželů:

Režim oddělení majetku/ účasti na nabývání (čl. 1397-1402 HOZ): Tento režim se uplatňuje, pokud manželé neuzavřeli smlouvu. Režim oddělení majetku/ účasti na nabývání (čl. 1397 HOZ) zakládá pravidlo, podle nějž osobní majetek manželů zůstává manželstvím nedotčen. Majetek, který manželé vlastnili před uzavřením manželství a který získají po jeho zániku, je i nadále jejich odděleným majetkem a každý z nich jednotlivě ručí za své vlastní dluhy tímto svým odděleným majetkem. V případě zrušení manželství je však každý z manželů oprávněn podílet se na zvýšení majetku druhého z manželů, který byl nabyt od vstupu do manželství, pokud k tomuto zvýšení příslušný manžel přispěl (viz 5.1.)

Režim společného jmění (paragraf 1403-1415 HOZ):

Režim společného jmění, který není všeobecně rozšířen, spočívá v tom, že si manželé zvolí společné jmění se stejnými podíly na majetku druhého, ale bez nároku každého z manželů nakládat s tímto podílem na majetku.

Majetek v režimu společného jmění (čl. 1405 HOZ):

Jestliže smlouva neobsahuje žádné ustanovení o rozsahu režimu společného jmění, bude tento režim pokrývat veškerý majetek, který každý z manželů získal nikoli bezúplatně v průběhu manželství, s výjimkou příjmů získaných z majetku, které tento manžel vlastnil před uzavřením manželství. Společné jmění nezahrnuje nic z následujícího, i když to bylo získáno nikoli bezúplatně: 1. majetek každého z manželů, který je výhradně určen pro osobní potřebu nebo k provozování jeho povolání a příslušných náležitostí, 2. nároky specifikované v článcích 464 a 465 HOZ (nároky, které ze své povahy jsou tak úzce spojeny s jednou osobou, že nemohou být přeneseny nebo odděleny od osoby, nebo nároky, o nichž bylo dohodnuto, že nebudou přeneseny) a 3. duševní majetková práva.

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Majetek je považován za součást společného jmění, není-li prokázán opak.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Manželé nemusí pořizovat soupis majetku.

• V režimu oddělení majetku/ účasti na nabývání bude každý z manželů odpovědný za správu a nakládání s vlastním majetkem. Jeden z manželů však může druhému manželovi udělit plnou moc ke správě jeho soukromého majetku, bez povinnosti skládat účty nebo předat výnos získaný ze správy tohoto majetku, pokud nebyly sjednány opačné podmínky. Tento výnos je považován za součást závazku přispět k naplňování potřeb rodiny (čl. 1399 HOZ).
• Otázka, kdo bude spravovat společný majetek a kdo bude mít právo s ním nakládat, je v režimu společného jmění předmětem dohody mezi manžely, stejně jako otázka, zda by mělo existovat právo souhlasu v případě dohody o tom, že s majetkem bude nakládat jeden z manželů.

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Právní kroky, které v obou režimech učiní jeden z manželů, jsou v zásadě závazné pouze pro tohoto z manželů. V případě dluhů, které jednomu z manželů vznikly v průběhu manželství a které se týkají správy společného jmění a potřeb rodiny, je v režimu společného jmění odpovědný i nedlužící manžel (viz 2.6.b))

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

• V režimu oddělení majetku/ účasti na nabývání je za dluhy vzniklé za trvání manželství odpovědný pouze ten z manželů, který je způsobil. Věřitelé mohou své nároky uspokojit pouze z osobního majetku dlužícího manžela.
• V režimu společného jmění odpovědnost za dluhy vzniklé během manželství, které se vztahují ke správě společného majetku a potřebám rodiny, leží na dlužícím manželovi a věřitelé mohou své nároky uspokojit z jeho osobního majetku jakož i ze společného majetku manželů (a pokud tento majetek není dostatečný, z osobního majetku nedlužícího manžela, až do poloviny jejich nároku, čl. 1410 HOZ). V případě osobních dluhů a dluhů nevztahujících se k oprávnění dlužícího manžela ke správě společného majetku mohou věřitelé uspokojit své nároky z osobního majetku dlužícího manžela a pouze tehdy, není-li tento majetek dostatečný, mohou své nároky uspokojit ze společného majetku a jen do poloviny jeho hodnoty (čl. 1408-1409 HOZ).

Print this topic

back to top