2 Existuje zákonný systém vlastnictví manželů a pokud ano, jaká jsou jeho ustanovení?
2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Není-li v manželské smlouvě uvedeno jinak, po uzavření manželství podléhají manželé režimu společného jmění po dobu trvání jejich společného manželského života (zákonný manželský majetkový režim). Po uzavření manželství má zákonný manželský majetkový režim zpětný účinek také na dobu trvání společného partnerství manželů před jejich vstupem do manželství.
(čl. 4:34 odst. 2; čl. 4:35 odst. 1 zákon č. V/2013, občanský zákoník [dále jen: ObčZ])
Veškerý majetek získaný společně nebo individuálně manžely v průběhu trvání společného jmění manželů tvoří součást nerozděleného společného jmění manželů, s výjimkou majetku patřícího do výlučného vlastnictví jednoho z manželů (viz níže). Zisky z výhradního majetku také tvoří součást společného jmění, pokud byly nabyty v průběhu společného manželského života. Ze zisků se odečítají poplatky a náklady na správu či údržbu tohoto majetku.
(čl. 4:37 odst. 1, odst. 3-4 ObčZ)
Výhradní majetek každého z manželů zahrnuje:
- majetek, který manžel vlastnil před vznikem společného jmění manželů;
- majetek, který manžel nabyl děděním nebo darem a majetek získaný bezúplatně za trvání společného jmění manželů;
- práva manžela k duševnímu vlastnictví s výjimkou příjmů získaných za trvání společného jmění manželů;
- náhrady škody přijaté za osobnostní újmu; • majetek v obvyklé hodnotě určený pro osobní potřebu;
- majetek nahrazující výhradní majetek a cokoliv hodnotného, co bylo z takového majetku pořízeno.
Pokud majetek nahrazuje majetek v obvyklé hodnotě, který byl výhradním majetkem jednoho z manželů a byl používán během každodenního života manželů, stane se tento nový majetek součástí společného jmění po 5 letech společného manželského života.
(čl. 4:38 odst. 1-3 ObčZ)
2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?
Majetek patřící manželům za trvání společného jmění manželů bude považován za součást společného jmění, není-li v občanském zákoníku uvedeno jinak, či není-li prokázáno, že patří do výhradního majetku jednoho z manželů.
Byl-li navíc za trvání společného jmění manželů splněn závazek týkající se společného jmění nebo výhradního majetku jednoho z manželů, bude brán jako splněný ze společného jmění, není-li prokázáno jinak. Byla-li ke společnému či výhradnímu majetku přidána určitá hodnota a režim společného jmění manželů trvá, předpokládá se, že zdroj této přidané hodnoty (např. investice, renovace či údržba) pochází ze společného jmění, není-li prokázáno jinak.
(čl. 4:40 odst. 1-2 ObčZ)
2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?
Podle maďarského práva manželé nemusí pořizovat soupis majetku.
2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?
Každý z manželů může používat majetek patřící do společného jmění podle jeho účelu. Žádný z manželů by neměl uplatnit toto právo takovým způsobem, aby byla dotčena práva a zákonné zájmy druhého z manželů. Oba manželé jsou oprávněni spravovat majetek patřící do jejich společného jmění.
Každý z manželů může požadovat povolení druhého manžela k činnostem, které jsou nezbytné k ochraně a péči o jejich společné jmění a jeho hodnotu. Každý z manželů smí podniknout naléhavá opatření k ochraně majetku bez souhlasu druhého manžela. Druhý z manželů však musí být o tomto kroku neprodleně informován.
(čl. 4:42 odst. 1-2 ObčZ)
Zvláštní pravidla se vztahují na užívání a správu majetku, jenž patří do společného jmění, ale zároveň slouží k výkonu povolání či vlastní podnikatelské činnosti jednoho z manželů. Maďarské právo také stanoví zvláštní pravidla pro případ členských práv a práv akcionářů, je li manžel (jediným) společníkem obchodní společnosti, podniku či členem družstva.
(čl. 4:43 odst. 1-2 ObčZ)
Za trvání společného jmění mohou manželé nakládat s majetkem ve společném jmění kolektivně či se souhlasem druhého manžela. V případě dohody uzavřené jedním z manželů za trvání společného jmění nepodléhá souhlas druhého z manželů žádným formálním požadavkům.
(čl. 4:45 ObčZ)
Veškeré úplatné smlouvy uzavřené jedním z manželů za trvání společného jmění jsou, není-li v občanském zákoníku uvedeno jinak, považovány za smlouvy uzavřené se souhlasem druhého manžela, ledaže by třetí strana transakce věděla nebo mohla podle okolností vědět, že druhý manžel nedal k uzavření těchto smluv svůj předchozí souhlas.
Pokud jeden z manželů uzavřel smlouvu za účelem uspokojení svých každodenních potřeb či v rámci svého povolání nebo obchodních aktivit, druhý manžel se může dovolat absence jeho souhlasu pouze tehdy, jestliže před třetí stranou vznesl výslovné námitky, a to před uzavřením smlouvy.
(čl. 4:46 ObčZ)
Žádný z manželů nemá právo nakládat bez souhlasu druhého manžela s nemovitostí, která slouží jako společný rodinný domov za trvání společného jmění či v období od ukončení manželství do doby vypořádání společného jmění. V takovém případě se souhlas druhého manžela nepředpokládá.
(čl. 4:48 ObčZ)
2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?
Pokud některý z manželů uzavře smlouvu týkající se společného jmění, odpovídá za dluhy vyplývající z této smlouvy svým výhradním majetkem a svým podílem na společném jmění.
Pokud se některý z manželů nepodílel na uzavření smlouvy, kterou druhý z manželů uzavřel s jeho svolením, nese nezúčastněný manžel odpovědnost vůči třetím stranám pouze do výše hodnoty svého podílu na společném jmění.
(čl. 4:49 ObčZ)
Pokud jeden z manželů neudělil svůj souhlas k uzavření smlouvy týkající se společného jmění a tento souhlas se ani nepředpokládá, či byl-li předpokládaný souhlas vyvrácen, není tento z manželů odpovědný za závazky vyplývající z této smlouvy. Smlouva uzavřená bez souhlasu manžela je pro něj nezávazná, pokud nabyvatel jednal ve špatné víře či získal-li bezúplatnou výhodu plynoucí z této smlouvy. Pokud druhý z manželů uzavře smlouvu se svým příbuzným, předpokládá se bezúplatná povaha transakce a jednání ve špatné víře.
(čl. 4:50 ObčZ)
2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?
Do společného jmění manželů se zahrnují i břemena váznoucí na jejich společném majetku. Za trvání společného jmění nesou manželé společnou odpovědnost za dluhy a závazky kteréhokoli z manželů. Do společného jmění se nezahrnuje takový majetek, břemena a dluhy, které jsou považovány za výhradní majetek každého z manželů.
(čl. 4:37 odst. 2 a 4 ObčZ)
S výjimkou zákonné vyživovací povinnosti jsou dluhy vzniklé jednáním v době před počátkem společného manželského života přiřazovány k výhradnímu majetku. Do výhradního majetku se zahrnují taková majetková břemena, která jsou součástí výhradního majetku, a dále úroky z dluhů považovaných za samostatný závazek.
Do výhradního majetku se zahrnují i následující dluhy vzniklé během společného manželského života:
- dluh, který se váže ke koupi či správě výhradního majetku, s výjimkou výloh souvisejících s příjmy z tohoto výhradního majetku a výloh určených na správu majetku, který manželé používají společně;
- dluh, který souvisí s nakládáním jednoho z manželů se svým výhradním majetkem;
- dluh vytvořený jedním z manželů bez zřetele na společné jmění, bez souhlasu druhého manžela;
- dluh vyplývající z protiprávního a úmyslného jednání či hrubé nedbalosti jednoho z manželů na úkor obohacení druhého manžela.
I když dluh patří do výhradního majetku jednoho z manželů, nese druhý manžel ve vztahu k třetím stranám odpovědnost také za tyto dluhy.
(čl. 4:39 odst. 1-4 ObčZ)
Náklady na správu a údržbu majetku ve společném jmění, náklady na běžnou údržbu domácnosti a výdaje na výchovu a vzdělání společných dětí jsou primárně hrazeny ze společného jmění. Není-li hodnota společného jmění k pokrytí těchto nákladů dostatečná, manželé poměrnou částí přispějí na náklady ze svého výhradního majetku. Vlastní-li výhradní majetek pouze jeden z manželů, poskytne prostředky na pokrytí těchto výdajů právě on.
(čl. 4:44 ObčZ)