2 Existuje zákonný systém vlastnictví manželů a pokud ano, jaká jsou jeho ustanovení?
2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?
Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?
Zákonný režim společného jmění:
Při porušení smlouvy mezi manžely, ve které byl zvolen jiný režim, se bude postupovat podle zákonného režimu společného jmění (Čl. 18 odst. 2 ZoR). Zákonný režim společného jmění upravují článek 21 a následující články Zákona o rodině. Majetek nabytý během manželství v důsledku společného přispění manželů patří společně oběma manželům (součást společného jmění) bez ohledu na to, čím jménem byl získán. Společné jmění nezahrnuje majetek získaný před manželstvím nebo majetek získaný dědictvím nebo darem v průběhu manželství.
Movitý majetek nabytý jedním z manželů v průběhu manželství, který slouží jeho osobnímu užívání, zaměstnání nebo podnikání je jeho osobním majetkem. Movité věci nabyté v průběhu manželství tím z manželů, který je živnostníkem, je také součástí jeho osobního majetku. Majetek nabytý v průběhu manželství výhradně pomocí osobního majetuk je rovněž považován za osobní(Čl. 22 a 23 ZoR).
2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?
Ne.
2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?
Manželé nemusí pořizovat soupis majetku.
2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?
Oba manželé jsou oprávněni spravovat společné jmění. Každý z manželů může činit kroky týkající se správy společného jmění(Čl. 24 odst. 1 ZoR).
Žádný z manželů za dobu trvání manželství nemůže disponovat podílem na společném jmění, který by obdržel po zániku společného jmění. Oba manželé nakládají se společným jměním společně (Čl. 24 odst. 3 ZoR).
Nakládání se společným movitým majetkem pouze jedním z manželů lze napadnout. Druhý z manželů může podat žalobu do šesti měsíců ode dne, kdy se o tomto počínání dozvěděl, ne však později než tři roky od jeho výkonu (Čl. 24 odst. 4 ZoR).
V případě nakládání se společným movitým majetkem za úplatu učiněného jedním z manželů bez souhlasu druhého se smlouva váže na druhého z manželů, pokud třetí strana nevěděla nebo se nemohla důvodně domnívat, že zde není souhlas druhého z manželů. V případě bezúplatného nakládání se společnými movitými věcmi nebo v případě nakládání, které vyžaduje písemnou podobu s notářsky ověřenými podpisy , se použije pravidlo pro nakládání s nemovitým majetkem bez souhlasu druhého z manželů (viz výše) (Čl. 24 odst. 5 ZoR).
Třebaže je jeden z manželů výhradním majitelem rodinného domu, nemůže s ním nakládat bez souhlasu druhého z manželů, pokud nemají manželé jiný dům. Pokud chybí souhlas druhého z manželů, k nakládání může dojít se souhlasem soudce okresního soudu, pokud tento shledá, že toto počínání nepoškodí nezletilé děti a rodinu (Čl. 26 ZoR).
Každý z manželů může uzavřít smlouvu o nakládání se svým osobním majetkem s třetími stranami nebo s druhým z manželů (Čl. 25 ZoR).
2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?
Jak již bylo zmíněno, v případě nakládání se společným movitým majetkem za úplatu učiněného jedním z manželů bez souhlasu druhého, se smlouva váže na druhého z manželů, pokud třetí strana nevěděla nebo se nemohla důvodně domnívat, že zde není souhlas druhého z manželů. Dluhy způsobené jedním z manželů kvůli uspokojení potřeb rodiny jsou společnými dluhy, za které jsou odpovědní oba manželé (Čl. 32 ZoR).
2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?
Výdaje nezbytné k uspokojení potřeb rodiny musí nést oba manželé. Jsou společně odpovědní za dluhy způsobené kvůli naplnění potřeb rodiny (Čl. 32 ZoR). Manželé jsou odpovědní za své osobní dluhy spojené s jejich osobním majetkem a jejich dílem na společném majetku.