Práva pozůstalého manžela jsou chráněna částečně předpisy o vypořádání majetku v případě zániku manželství (podle principů uvedených v 2.1 a 5.1) a částečně dědickým právem. Podle dědického zákoníku (ÄB) 3:1 pozůstalý manžel dědí před společnými dětmi a dalšími potomky. Vypořádání majetku pak v této situaci není problém, protože pozůstalý manžel přebírá veškerý majetek zůstavitele na základě majetkového práva v manželství a dědického práva. Dědická práva dětí jsou v těchto případech odložena do doby úmrtí pozůstalého manžela (ÄB 3:2). Pokud však manžel, který zemřel první, měl děti, které nebyly společné (tzv. „samostatné“ děti), vypořádání majetku se bude muset provést (pokud se samostatné děti vzdají svých práv podle ÄB3:1, pozůstalý manžel za stejných podmínek dědí jejich dědictví). Práva samostatných dětí sestávají ze stejného dílu (ve švédštině: laglott). Každé dítě má nárok na zákonný díl, tj. stejný podíl z jedné poloviny celkového majetku

Vypořádání majetku je rovněž nutné v případě, že zůstavitel zanechá poslední vůli, protože dědická práva pozůstalého manžela nejsou chráněna před testamentární dispozicí. Podle ÄB 3:1 odst. 2 existuje základní ochrana pozůstalého manžela v případě, že existují samostatné děti, jiní dědici nebo odkazovníci, kteří dostanou dědictví. Základní ochrana znamená, že pozůstalý manžel má z majetku zůstavitele, pokud je jeho výše dostatečná, vždy nárok na jmění takové hodnoty, která se při započtení majetku, jenž obdržel při vypořádání společného majetku, vyrovná čtyřnásobku základní částky (pro rok 2012 je základní částka 176000 SEK).

Print this topic

back to top