1 Které právo je rozhodující?
1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?
Osobní a majetkové vztahy mezi manželi se řídí právem země, jíž jsou oba manželé státními příslušníky (§ 51 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém). Pokud manželé nemají stejnou státní příslušnost, použije se právo země, kde mají oba manželé domicil („domicilem“ se rozumí místo, kde osoba pobývá s úmyslem zde získat trvalé bydliště; § 25 občanského zákoníku). V případě, že manželé nemají domicil ve stejné zemi, použije se právo země, v níž mají oba manželé bydliště. Pokud manželé nemají bydliště ve stejné zemi, použije se právo té země, ke které mají manželé nejbližší vztah (§ 51 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém).
1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?
Manželé se mohou rozhodnout upravit své majetkové vztahy a manželskou smlouvu tak, aby se řídila právem země kteréhokoli z manželů, nebo země, kde má kterýkoli z manželů domicil nebo bydliště. Rozhodné právo si mohou zvolit buď před vstupem do manželství, nebo v průběhu manželství (§ 52 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém). Pokud tak neučiní, řídí se manželská smlouva právem, které bylo rozhodné pro osobní a majetkové vztahy mezi manželi v okamžiku, kdy byla smlouva uzavřena (§ 52 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém).
Aby byla volba práva platná, musí mít formu stanovenou pro manželské smlouvy podle zvoleného práva nebo práva země, v níž se volba práva uskutečnila (§ 52 odst. 3 zákona o mezinárodním právu soukromém). Podle polského práva musí mít manželská smlouva podobu notářské listiny (§ 73 odst. 2 občanského zákoníku a § 47 odst. 1 zákona o rodině a opatrovnictví).
