5 Jaké jsou důsledky rozvodu/odloučení?
5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?
Rozvod je příčinou zániku společného jmění. Řídí-li se manželství manželů zákonnou právní úpravou, každý z manželů v tomto případě získává zpět svůj osobní majetek (§ 1467 OZ) a společné jmění se mezi manžele rozdělí stejným dílem (§ 1475 OZ). Před takovým rozdělením se stanoví výše náhrady (§ 1468 OZ) ze společného jmění pro každého z manželů (§ 1433 OZ) nebo od jednoho z manželů do společného jmění (§ 1437 OZ). Pokud je jeden z manželů dlužníkem, jeho podíl při dělení společného majetku se sníží. Pokud je věřitelem, může své právo uplatnit tím, že si přivlastní příslušnou část společného jmění.
5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?
V případě rozvodu zůstává každý z manželů odpovědný za své osobní dluhy vzniklé během manželství. Ten z manželů, který vytvořil společný dluh, za něj zůstává plně odpovědný (§ 1482 OZ). Druhý z manželů je odpovědný za polovinu dluhu, ale nemůže být žalován za částku přesahující hodnotu jeho podílu na společném majetku (§ 1483 OZ).
5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?
V případě vypořádání společného jmění se přihlíží ke všem úhradám mezi manželi a společným majetkem (viz bod 5.1 výše)
5.3.1. V případě majetkového společenství založeného na přebytku:
- Musí být nárok uspokojen formou platby či v naturáliích?
- Jak se určí výše nároku?
- Jaká je výše vyrovnávací platby?
- Kdy je nárok předepsán?
V rámci režimu společných přebytků společné jmění v podstatě neexistuje. Pokud tento režim zanikne, manžel, který nashromáždil méně majetku, má právo uplatnit jednoduchý osobní nárok vůči druhému z manželů. Nemůže uplatnit právo na vypořádání v nepeněžním plnění, pokud se na tom nedohodnou oba manželé nebo to nenařídí soud (§ 1576 OZ). Tento nárok na podíl se rovná polovině rozdílu mezi výší majetku každého z manželů nahromaděného za trvání režimu (§ 1575 OZ) s přihlédnutím k původní a konečné výši majetku (§ 1570-1574 OZ). Stejné pravidlo se uplatní i v případě, kdy se manželé rozhodli pro volitelnou německo-francouzskou úpravu majetkových poměrů v manželství. Žádost o podíl je promlčena po třech letech od zániku režimu (§ 1578 odst. 4 OZ).
5.3.2. V jiných případech (než u majetkového společenství)?
V rámci režimu odděleného majetku neexistuje žádné společné vlastnictví ani společné jmění. Manželé si však mohou vést podrobné záznamy, zejména v případě, kdy finanční prostředky jednoho z manželů byly použity k obohacení druhého.
