3 Jak si mohou manželé upravit své majetkoprávní poměry?
3.1. Která ustanovení mohou být upravena smlouvou a která nikoli? Jakou úpravu majetkových režimů lze zvolit?
Manželé mají možnost zvolit si prostřednictvím manželské smlouvy jiný režim společného jmění, nežli je zákonný režim odděleného jmění. Ovšem ne všechny dohody o majetku se nazývají manželskými smlouvami – pouze pokud větší měrou nahrazují úpravu majetkových poměrů mezi manžely a směřují k celkové úpravě jejich vlastnických vztahů.
Jako náhradní formy majetkového režimu manželů se nabízí podle rakouského práva režim společného jmění a dědická smlouva. Nicméně manželé se na ně nemusí omezovat při své volbě režimů majetkových poměrů.
S ohledem na režim společného jmění manželů rozlišujeme dvě formy: právně neupravené společné jmění inter vivos a režim společného jmění pro případ smrti. Režim společného jmění inter vivos lze rozlišit jako obecné či omezené společné jmění. V prvním případě se celé přinesené a v budoucnu nabyté jmění manželů stává společným jměním, v druhém případě tvoří takové jmění jen určité položky uvedené ve smlouvě. Manželé se stávají spoluvlastníky společného jmění, jejich ideální podíl je určen dohodou – či v případě pochybností platí předpoklad, že jejich podíly jsou si rovné. Mezi manžely vzájemně platí omezení nakládání s majetkem s ohledem na výši jejich podílů na majetku, jakkoliv tyto nemohou být předmětem námitek vůči třetím stranám. Námitky vůči třetím stranám jsou platné pouze v případě zákazu zcizení či zatížení zapsaného v katastru nemovitostí dle ustanovení § 364c ABGB, či pokud je odkaz na omezení s dispozicí k majetku uveden při tomto zápisu.
V režimu společného jmění inter vivos se za závazky obou manželů ručí jak společným jměním, tak osobním majetkem každého z manželů, který není součástí společného jmění. Pokud se k plnění závazku zaváže jeden z manželů sám či se týkají jen jeho osobně (např. závazek k náhradě způsobené škody), podle obecného režimu společného jmění ručí veškerým společným majetkem stejně jako svým osobním majetkem. V případě režimu zúženého společného jmění druhý z manželů nemusí za takové závazky odpovídat svým podílem na společném jmění manželů.
V režimu společného jmění pro případ smrti zůstává jmění rozdělené do smrti jednoho z manželů, každý z nich může volně nakládat se svým majetkem. Pokud jeden z manželů zemře, sloučí se jmění obou do společného jmění, které po odečtení závazků bude rozděleno na dvě poloviny. Pozůstalý manžel obdrží jednu polovinu, zatímco druhá polovina náleží do pozůstalosti zesnulého manžela (§ 1234 ABGB).
Na základě dědické smlouvy jeden z manželů ustanoví druhého manžela dědicem nebo se oba manželé ustanoví navzájem jeden druhému dědicem (§ 1249 ABGB). Nicméně, předmětem takové smlouvy mohou být jen tři čtvrtiny jmění (§ 1253 ABGB).
Kromě těchto smluv existují také dohody pro případ rozvodu, které předem stanovují rozdělení manželského jmění určeného k dennímu užívání, dále rozdělení společných úspor a/nebo obydlí manželů pro případ rozvodu . Princip rozdělení majetku během manželství zůstává nedotčen těmito smlouvami. Soudce se může od těchto platně uzavřených dohod pro případ rozvodu odchýlit pouze v případě nespravedlivého znevýhodnění jednoho z manželů, a pokud by bylo nerozumné uvalit na něho takové ustanovení o rozdělení (§ 97 para 2 Ehegesetz, EheG).
3.2. Jaké jsou formální požadavky a na koho se lze obrátit?
Manželské smlouvy a dohody pro případ rozvodu týkající se rozdělení manželských úspor a manželské domácnosti (domova) musí být uzavřeny formou notářské listiny (§ 97 para 1 EheG). V těchto případech tedy musí být smlouva sepsána notářem. Naproti tomu dohody pro případ rozvodu o rozdělení majetku manželů s ohledem na předměty denní potřeby vyžaduje pouze písemnou formu (§ 97 para 1 EheG)
3.3. Kdy může být smlouva uzavřena a od kdy je účinná?
Manželské smlouvy a dohody pro případ rozvodu mohou být uzavřeny kdykoli během manželství. Manželské smlouvy uzavřené před uzavřením manželství jsou platné pouze za podmínky, že manželství bylo později uzavřeno. V souladu s jejich účelem manželské smlouvy a dohody pro případ rozvodu vstupují v platnost buď okamžitě (např. smlouva o společném vlastnictví inter vivos), anebo až po úmrtí jednoho z manželů (společné vlastnictví v případě úmrtí) či rozvodu (dohody pro případ rozvodu ).
3.4. Mohou manželé změnit stávající manželskou smlouvu? Pokud ano, za jakých podmínek?
Manželé mohou rovněž upravit stávající smlouvu, pokud dodrží formální požadavky.
